Oblíbenou Ráďovu městskou větu „Mě bolej nožičky“ tentokrát hlásím já. Dáváme si pomalé ráno. Do města jdeme až po 10.30. Také dneska zkusíme inovaci. Stahujeme appku a budeme se přesouvat na kole. Zaplatíte si denní poplatek 13 dolarů. Přijdete ke stojanu, vezmete kolo a jedete. Kola si můžete půjčit kolikrát chcete. Buď zadarmo do 30 minut jízdy. Nebo za pár dolarů navíc na delší dobu.
První stanici máme pár kroků od domu. Míříme do obchoďáku. Zkusit mi sehnat nějaké tenké kalhoty, protože ty běžné české, které sebou mám, jsou jak oteplováky. 🙂 Zadaří se. Sehnala jsem 3/4ťáky z funkčního materiálu. Lezeme do metra a jedeme opět na 33rd ulici – k Empire State. Kousek od něj je totiž japonská restaurace, která se specializuje na ramen – jejich velmi specifický vývar s nudlemi.
Samostatné boxíky, abyste si vychutnali svůj oběd v klidu, nevidíte na obsluhu, objednáváte si přes zaškrtávání na papíře, jak kdyby vás někdo teleportoval přímo do Asie. Pro mě první zkušenost ramenem, Ráďovo naopak oblíbené jídlo. Moc spokojení jsme oba. Jako tečka na dortu je návštěva jejich záchoda. 😀 Majitel prý má motto, že v jeho restauraci nikdy nesmí dojít toaleťák.
Pokračujeme kolem Madison Square Garden na Penn Station (jejich velký přestupní uzel). Sedáme na metro, které nás veze na horní Manhattan. Cíl je se dneska toulat po Central Parku. Různě vracíme a půjčujeme kola, ale CP za nás docela nuda. Nikde v něm není chvilka klidu. NY je hodně hlasité místo. Čím víc se blížíte k jeho jižní části, tím je park víc zaplněný. Běžci, turisty, lidmi, co jdou z práce, rikšama, policistama… Vracíme kola a míříme do metra zpátky do Jersey. Celkem jsme za den ujeli 12,3 km.
Chceme si doma dát jídlo a sprchu. Předtím než vyrazíme do sport baru na první letošní americký fotbal. Jupíí, liga začíná. Doma sedáme a venku začne příšerně pršet, takže ve finále sedíme na gauči a na fotbal koukáme na noťasu, protože se nám nikam nechce. I tak nachozeno 13 000 kroků. Ono se to nezdá, je to tu všechno veliké. 🙂