Dnešní den byl od začátku plánovaný jako odpočívací, válecí u moře. Když ráno roztáhneme žaluzie, venku prší. Změna plánu, jede se nakupovat. Vlastně jsme letos nejeli pro nic cíleně. Krom budoucího vybrakování New England Patriots fanshopu. Prostě jen bloumáme a zabíjíme čas. Dneska Američani slaví svátek práce, takže se to hodí. V každém obchodě 40 – 80 % dodatečná sleva. Jen tak ze sportu zkoušíme Michaela Korse a jeho kabelky. Ve 2016 jsme jejich krámů navštívili asi 10 a nic. Dneska je to jiné a já si odvážím kabelku a peněženku. 🙂 Asi už jsem velká holka.
Po cestě zpátky je konečně čas na humra. Šťastnějšího Ráďu už jsem dlouho neviděla. Já si dávám lososa plněného krabem a taky suprové.
Na Americe mě vždycky fascinuje jejich elektrická síť, která spíš evokuje Indii…Jeden pohled na věc.
V Atlantic city mezitím vyšlo sluníčko a tak řešíme, že se půjdeme plácnout k vodě. Pláž vypadá hodně plně, tak vyhrává bazén, kde jsme naopak skoro sami. Blbneme a rochníme se asi 3 hodiny. 🙂 Večer bylo v plánu se mrknout do kasína, ale Ráďa mi vytuhnul, než jsem dopsala článek a tak letos nezbohatneme.
Ráno se balíme a jedeme směr New Jersey, kde budeme další 4 dny bydlet. Konečně je mi blahosklonně uvolněno místo za volantem a tak mi cesta rychle utíká. Za 2 hodinky jsme na místě. Po cestě se zastavujeme ještě v garážové bbq restauraci. Vůně se táhla celou ulicí, je to nepřenositelné. Chuťově famózní tak, že jsme si i nechali zabalit dalších pár porcí a teď to budeme po večerech dojídat. Poprvé v životě mi chutnala bbq omáčka. Menší negativum to mělo, ta uzená vůně se pak táhla za námi po celý zbytek dne. 😀 Ještě teď sedím po 12 hodinách v křesle a vypadá to spíš, že jsem strávila víkend u táboráku.
V New Jersey nebydlíme v hotelu, ale v airbnb. 10 minut od metra, které je dvě stanice od Manhattanu. Super lokace. Typické domky v okolí. Jsou teprve dvě hodiny odpoledne a tak ještě vyrážíme na výlet. První cíl je cukrárna Buddyho Valastra, Krále dortů (Cake boss). Cukrář, který vyrábí fenomenální dorty a má několik svých pořadů v televizi. Sledujeme ho už skoro 5 let, nemohli jsme si nechat ujít návštěvu v první cukrárně, kterou podědil po tátovi. Dortík úžasný, vláčný a na Ameriku typicky přeslazený, ale za mě 11/10. Jsem ráda, že jsme sem zajeli.
Jdeme na nábřeží a poprvé koukáme na většinu Manhattanu. Je to velmi působivé.
Metro nás veze na 33rd ulici, kde stojí slavný Empire State Building – jedna z věcí, které potřebuji vidět. Ráďa se trošku brání, že škoda peněž, ale nakonec těm mým smutným očím neodolá a utrácíme 115 dolarů za cestu do horního patra a nelitujeme. Ten výhled za to fakt stál. (Miliarda fotek a stejně vzpomínek). Jo a dostala jsem pusu 381 metrů nad zemí. 🙂
Z vrchu koukáme na Flatiron Building. Tam vedou naše dnešní poslední kroky. Jeden ze symbolů New Yorku. Na anglické wiki je o ní napsáno víc. Dala mimo jiné název celé čtvrti.
Shodou okolností je na ulici, ve kterém má jednu ze stanic i linka do New Jersey, takže sedáme na metro/vlak a jedeme do dočasného domova. Po cestě narážíme na jednu celou dlouhou ulici, kterou uzavřeli pro auta a udělali z ní celé nové kulturní srdce oblasti. Zajímavý nápad a dobře zrealizovaný. Kavárny, obchody, sezení na ulici, koncert malé kapely. Super zpestření.
Doma už jen večeříme a třídím fotky. Jsme oba docela unavení, tak brzy zaléháme. Ráno na nás čeká Socha Svobody.