Deníček 17: Největší strom na světě – pan generál

Neoblizujte nám kamion” (reklama na autě jednoho fastfoodového řetězce)

Prý už jsem se ochladila u moře dost a musíme zase do pouště. I když já jsem vlastně ráda. Ale muž je v šoku, protože jsem si včera celý večer stěžovala, že je mi zima a to jsme měli klimu na 23°C. 🙂 Bojí se, že mě ta poušť změnila.

Dovolená už se nám přehoupla do druhé třetiny a tak je potřeba vyrazit zpátky na sever. Cestou to bereme přes sekvojový národní park,. Částečně proto, že prudím, že jsem zatím žádné sekvoje neviděla a z části proto, že nic jiného po cestě k vidění není.

trasa

Cesta příjemně utíká, za Bakersfieldem vidím své další poprvé. Živé, fungující ropné pole, které je uprostřed lánů broskvových sadů. Zajímalo by mě, jestli jsou z toho broskve radioaktivně obří, ale Radek odmítá zastavit. 🙂

vodní přepad někde nad LA

20160905_101710

20160905_12172120160905_121723

Národní parky jsou v Americe zrádné. Mají šikovně vymyšlené, aby se turista nenudil (ostatně jako všechno), ale do centra dění to bývá od jeho kraje pekelně daleko (ostatně jako všude). Od brány, kde z vás vytáhnou 30 babek to bývá hodinu+ k těm profláklým místům. Dvakrát tak dlouho to trvá, když jedete za místňáky, kteří se serpentinové silnice se srázem na jedné straně bojí a preventivně jedou 2x pomaleji než je povolená rychlost. Třikrát tak dlouho, když je za volantem nervózní ridič, který by si tu cestu rád užil po svém a celou dobu nadává. 🙂

20160905_152142

Strom generála Shermana je oficiálně vyhlášen největším stromem na světě – co do objemu dřeva, který jeho kmen nese. Stojí si v částí sekvojového národního parku, která se nazývá Obrovský les (Giant Forest). Ještě před pár lety člověk mohl zaparkovat cca 50 metrů od stromu, ale turisty to nudilo, tak z původního parkoviště udělali zastávku jen pro vozíčkáře a ostatní posunují o kilometr dál. Kvůli alespoň krátké procházce. Vypadá to, že naše dovolená mi má způsobovat astmatické záchvaty. Není tomu jinak i tady, protože sekvoje v Kalifornii rostou ve 2 km nad mořem. 🙂 Anooo, zase vysokohorská turistika. Tentokrát kratší, ale strmější – dolu to šlo, nahoru mě skoro nesli. 🙂

porovnani

Celý problém se Shermanem je v tom kouzelném dovětku, že je nejvyšší co do objemu dřeva. On je totiž celkem prťavej. Před nějakou dobou mu totiž umřela koruna a už se nevytahuje do výšky. Zajímavé je ale to, že se jeho kmen stále rozšiřuje, takže o prvenství asi nějakou dobu nepřijde. Prý má něco mezi 2 300 a 2 700 lety a je ohnivzdorný.

Nestojí tady sám, ale má tu pár kamarádů v okolí a přijdou mi osobně impozantnější než celý Sherman.

20160905_160743

20160905_160630

Aspoň chodíme okolo a kocháme se jinde. Většina lidí náš názor nesdílí a stojí v 25 minutové frontě, aby se se Shermenem vyfotila. 🙂

20160905_160820img_20160905_160925

Spočítáte si s náma letokruhy?

20160905_160946

“Vybíháme” k autu, těch 700 metrů nám trvá něco kolem 20 minut a vyrážíme k Fresnu. V tomhle městě už jsem spali (ve smradlavé Julii), tak jsme zkusili jiný hotel. Pokoj velký, net rychlý, což je supr, protože nic jiného ve městě není. Přijeli jsme večer a všechny hospody už jsou zavřené (v půl devátý). Město má údajně půl milionu lidí, ale k obchodu s potravinami jedeme 25 minut čtvrtí, ve které doufám, že máme neprůstřelné auto. 🙂 Tady opravdu chcípl nejeden pes. Dobré ráno, my lezeme do letadla domu. Další kus napíšu z Paříže nebo z Čerňáku. 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.