Deníček 6: Dálnice a kolony

Dnešní den je jeden ze dvou, kdy máme naplánované brutální přejezdy (6+ hodin v autě). Mapičku jsem připravovala v jedenáct v noci, kdy není žádný provoz a zdržení.

Takže Eviku, promiň, dneska to bude samé žrádlo. :-)) Hotel svoji vlastní kuchyni nemá, ale jako překvápko dostáváme slevu do vedlejší restaurace. Příjemný počin. A ano, tomuto opravdu říkají snídaně…

Ještě zamáváme na umělém jezírku černým labutím, které jsem nikde jinde neviděla a vydáváme na se na cestu. Někde kolem Bakersfieldu vidíme první palmu jako předzvěst moře. 🙂 Jinak je to furt stejná placka na obě strany.

Po cestě z jedné strany máme Angeles Nation Forest a z druhé Los Padres Nation Forest. Uprostřed si pak Američan postavil dálnici. Čtyři pruhy tam i zpátky. Ač google říká, že je to tam krásné, ze silnice  je výhled poměrně monotónní.

Díky Carpool Lane – jeden z pruhů na silnici, kam mohou jen auta, kde je 2 a více lidí se do centra Los Angeles dostáváme úplně v pohodě. Míříme na Farmers market, farmářský trh, který vypadá trošku jinak než ty naše. Je to místo, kde je jeden stánek s jídlem vedle druhého. Všechny možné i nemožné kuchyně na jednom místě. Radek tohle místo objevil při sledování food channelu. Prý nejde šlápnout vedle, tak to musíme vyzkoušet. 🙂

Ano, jsem odvážná. Ochutnala jsem žabí stehýnka, Ráďa si dal malého krabíka. Žába chutná jako rybokuře – doslova, moc zajímavá chuť. Doplnila jsem si to o salát ze sladkých brambor s oříšky, jablky a rozinkami. Takže za mě supr. 🙂 Při odchodu se ještě stavujeme u místního zmrzlináře. Jejich výmysl nabodnout nanukové dřívko do banánu a nechat to zmrznout, by se mohl ujmout v ČR. To by byla zmrzka pro mě.

Teď už nám zbývá JEN dojet do La Jolly. Městečka před San Diegem, kde budeme nocovat. To JEN samotné nám zabírá nekonečných skoro 6 hodin, ze kterých odcházím jako vařený krab, protože do mě celou dobu ze strany pere sluníčko. Na výjezdu na jih z LA opravují dálnici. Místo šesti pruhů jsou jen tři. Chvílemi už přestáváme doufat, že se dostaneme do cíle. Když se to po třech nekončených hodinách rozjede, tak za dalších 45 minut vjedeme do zácpy před San Diegem, kde si postojíme další hodinu a půl. Po skoro 9 hodinách zničení přijíždíme do krásného hotelu, ubytujeme se a hned vyrážíme k oceánu, protože jsem ho dneska prvně viděla. 🙂 Necháme si jen oplachovat nohy a bráníme igelitku před rackem, kterému se moc líbila. Na konci dne ještě stíháme bazén, vířivku, večeři a BUD Light, když je to jeden z těch hlavních sponzorů NFL. Ach ta barvička, co? Jako limča dobrý, ale s pivem to nic společnýho nemá. Zítřek už bude zase plný zážitků, čeká na nás USS Midway.