Dnešní ráno má plusy i mínusy. Venku je 32°C – po ránu?? Ale vstávám už v 6.30 a snídaně je rozhodně kulturnější. 🙂 Jinak, kdo je taky stejný neznaboh jako já, to cookie, do kterého je zabodnuta vidlička, je páreček…
Balíme kufry a vyrážíme směr Yosemity. Obřího národního parku na sever od nás. Velikostí odpovídají karlovarskému kraji. Bydlet blíže k parku jsme nemohli, civilizace jako taková tu chybí a to nejen samozřejmě v parku, ale i v okolí. Nemluvě o tom, že dneska projíždíme většinu dokonce i bez mobilního signálu.
Vstup do parku je ve výšce 9945 ft (=3031 m) a vjezd je zpoplatněn 30 USD. Vstupenka platí na týden. Hodí se lidem, kteří v lokalitě chtějí přespat nebo strávit i delší čas. Pro představu. Nejlevnější ubytování je přespání ve stanu, které stojí 140 USD/noc (3 500 Kč), v hotelu to pak je od 260 USD (6 500 Kč) bez klimatizace, až po 500 USD (12 500 Kč) za normální 4 hvězdičkový hotel. Na dražší už jsme preventivně ani nekoukali. 🙂 A mimochodem, klimatizaci doporučuji. Minimálně v srpnu. My jsme v parku zažili 32°C, resp. na yosemitském Václaváku – Yosemite Valley, kde jsou všechny ty známe kusy skal, které člověk vídá na fotkách a kam směřuje většina návštěvníků.
Yosemity jsou také pověstné svými krásnými vodopády. Má to ale jeden drobný háček. Jsou závislé na sněhových čepicích, takže nejpozději koncem července jsou všechny pryč. 🙂 Nejkrásnější jsou prý v květnu.
Celou dobu se snažím vyhlížet medvěda, prý je to ve volné přírodě extrémně vzácné. Větší šance na parkovištích nebo ve stanových městech a večer, protože se jdou medvědi krmit. Ne lidmi, ale jejich svačinami. Součástí stanového ubytování je klec na potraviny mimo tábořiště, která je zamykatelná. Jejich přitomnost vám připomínají i na popelnicích. Méďu se mi zahlédnout nepodařilo. Z divoké přírody jsme z blízka potkali veverku a koloucha – cca 1 metru.
El Capitan. Jeden z nejznámějších kusů Yosemitů vítá návštěvníky hned u vstupu do údolí. Je monumentální. 900m strmé hladké žulové skály. Horolezecká legenda. Existují i rekordy v jeho překonávání. Momentální je 2,5 hodiny. Nechápeme.
Původní záměr byl se projít, ale venku je takové horko, že to nakonec balíme a vyrážíme směr Fresno, kde budeme nocovat. Také se sázíme, jestli dneska bude 40°C. Vyhrávám, bylo. 🙂 Postupně se dostáváme do krajiny, kdy navigace říká za 160 mil zůstaňte v levém pruhu a celých 160 mil jedeme rovně. Fresno má prý půl milionu obyvatel, to teda nevím kde. Já napočítala jen 7 obchodů s traktory. 🙂
Selma už je pak úplně mini, nepovedlo se nám ani najít v 8 večer otevřenou restauraci, tak končíme ve fast foodu. V místním Holiday Innu oceňují Radkovo platinové členství. Dostáváme zdarma upgrade na apartmán jménem Julie. Jestli takhle smrděla i v reálu, tak chudák Romeo (apartmán hned vedle…). 🙂 Ne není to tak strašné, jen je hotel prostě starší. Co je ale supr je asi 20 m do krásného bazénu. Dobrou