Již tradičně se probouzím ve 4. Snad to někdy přejde. Radek ješte spí, tak se schovaná za zavěsem snažím vyrobit fotky nočního Rena z výšky. 
Samota mi dlouho nevydrží, rozhození jsme pořád oba.
Překvapilo nás, že je celkem problém v kasinu sehnat brzkou snídaní.
Nakonec jsme objevili otevřený pultík s pečivem, takže to vyhrál donut a pomerančový džus proti smrti hladem. Zoufalci se po ránu v kasinu téměř neobjevují. Potkali jsme jen asi šest důchodců. A taky jsme prohráli první 3 dolary. Překvapilo mě, jak dlouho trvá prohrát dolar. Radek mi říká, že jsem nepochopila, že se má v kasinu vyhrávat…no nevím. 🙂 Nejvíc nás z toho bavila dětská mašina, kdy jsme zkoušeli střílet soby. – To už mě nepřekvapuje. :-)) Rovnováha udržena, vyhráli jsme každej jednou.
A ano, je to opravdu přehlídka nevkusu a kýče.
Povinně se musíme vyfotit u Reno Arch, protože to prý bylo ve Fallout 2.
Balíme kufry a vyrážíme do muzea aut. Jednoho z největších v USA. Určitě stojí za vidění. Právě je tu ještě navíc výstava lunárních vozítek. Prostředí je hezké, klidné, aut kamion – od 19. století do zhruba 70. let. Pozor galerie plná jen autíček. Třeba Jerrari (spojení Jeepu a Ferrari), Airmobile, R&R, atp.
Sedáme do auta a krásnou krajinou míříme do další destinace. Lake Tahoe. Jezero se stejnou rozlohou jako má Praha. Překvapuje nás, jak málo vody v něm je. Sledujeme tátu, co jde venčit své dvě děti. Když je 100m od břehu má vodu po kolena. Po dalších 100m už do půli stehen. Další pán to nevydří a po 200 metrech si do vody sedne. Nedivím se mu. 🙂 Než se můžeme ubytovat, tak stíháme ještě oběd. Kde si dáváme burrito. Radek pronáší, že je to burrito velikosti malého dítěte. Sníst se to nedá, tak zbývá i na večeři.
Ale panoramata tu maj krásný.
Míříme do motelu. Vypadá jak z nějakých starých detektivek. Přiznávám se, že tady na koberec holou nohou šlapat nebudu. Je to prostě špinavé. Muž slibuje, že je to nejhorší místo, kam mě bere a já doufám, že mě nic neprobudí, až mi to poběží přes obličej. 🙂 Radek má ale asi pravdu, že je to motel celkem čistej. Postel je povlíknutá normálně, ve sprše smrdí savo. Stavujeme se v liquor storu a jdeme zkoušet americká piva. Klíč je jasný – vtipný název. Nakonec se u půlky trefíme a jsou dobrá, zbytek se moc pít nedá. Lednice taky chybí, ale nic, co bychom nevyřešili. Dobrou. 🙂
